Spojaři spolupracují s radioamatéry
Spojovací vojsko v rámci své kampaně „Spojař nové generace“ rozšiřuje oblast spolupráce s komunitou radioamatérů. Jedná se o významného partnera z řad občanů, kteří mají schopnosti, znalosti a zájem o problematiku rádiového spojení. Společně budou rozvíjena a popularizována mimo jiné i témata vzájemné interoperability a dobrovolného zapojení radioamatérů v případě potřeby řešení krizových situací, nebo také obrany státu. S autorem této vize a jedním ze zakladatelů projektu Radioklub Armády České republiky jsme připravili rozhovor. Je jím nadporučík Vladimír Rajchart, současně i příslušník aktivní zálohy u Agentury komunikačních a informačních systémů.
Co si může běžný občan představit po názvem Radioklub AČR?
Radioamatérství, je celosvětová činnost, které se věnuje i v České republice mnoho osob. Základním principem je realizace rádiového spojení na vymezených pásmech a druhem provozu. Radioamatéři disponují ohraničenými úseky kmitočtového spektra, od krátkých vln, velmi krátkých vln až po centimetrové vlny v rámci gigahertz. Spojení vedou druhy provozu, zahrnující například telegrafii, hlas a dnes stále více populárnější data. Základním aspektem radioamatérství je uskutečnit spojení na co největší vzdálenost s co největším počtem radioamatérů, kdy jsou s tímto cílem posouvány technologické hranice až na maximum možného. Respektive se s tím pojí snaha dosáhnout nejlepších výsledků s prostředky, které jsou k dispozici, což vede k nezbytným hlubokým znalostem a schopnostem v mnoha oblastech a potřebě se stále posouvat dál.
Jak legislativně funguje takový radioklub?
Radioamatéři jsou organizováni na základě mezinárodních dohod, kdy aplikaci a dohled zajišťuje místní státní autorita, která je v našem případě Český telekomunikační úřad. Ten uděluje zájemcům potřebnou koncesi k provozu na základě splnění podmínek a vede databázi aktivních radioamatérů. Radioamatér disponuje přiděleným volacím znakem, který je celosvětově unikátní a vychází z označení země původu. V České republice začínají volací znaky písmeny OK, nebo OL. Volací znak je i přidělován klubovým stanicím, v našem případě OK1RSV.
Jak si konkrétně představit vaši praktickou činnost?
Radioamatérská činnost je poměrně rozmanitá a lze ji provozovat mnoha způsoby. Významným aspektem je účast na soutěžích, které probíhají v rámci regionů, od celosvětových, až po například lokální české, případně československé. Soutěže probíhají ve stanovených termínech a jsou specifické různými frekvenčními pásmy a druhem provozu. Velice oblíbené jsou v tzv. expedičním režimu, kdy účastník, nebo spíše skupina realizuje spojení v polních podmínkách. Zejména se jedná o místa, kde lze dosáhnout nejlepších výsledků. Mimo soutěže se radioamatéři věnují běžné provozní komunikaci a v neposlední řadě technologickému rozvoji.
Vy osobně jste součástí AZ AKIS, má to nějakou souvislost?
Pokud se podíváme na charakteristiku radioamatérství, od technologií, metodiky až po realizaci, uvidíme zásadní shodu s oblastí spojovacího vojska. Oba světy vychází z mnoha společných aspektů a vzájemně se ovlivňují. Provázanost je zcela logická a už od vzniku radioamatérství a spojovacího vojska jde společně ruku v ruce. Z historického pohledu došlo k významnému průniku v předválečném období, kdy například již v roce 1936 přednášel Otakar Batlička (OK1CB) na téma „Radioamatéři pro obranu státu“ pro tehdejší odbornou komunitu. V průběhu druhé světové války se radioamatéři zapojili do proti-nacistické činnosti, jak ve formě armádní služby, tak v odboji. Mnoho radioamatérů za tuto činnost položilo své životy. V poválečném období vznikla v padesátých letech organizace „Svaz pro spolupráci s armádou“ neboli Svazarm, který mimo jiné pokrývá i radioamatérkou činnost. Zde bylo radioamatérství rozvíjeno v rámci mládeže formou vzdělávání, technického zajištění a samozřejmě pod tehdejší státní kontrolu. Po revoluci, v roce 1990 Svazarm zaniká a radioamatéři se organizují již v civilních spolcích s uplatněním svobodných zájmů. Nicméně armáda ve spolupráci s radioamatéry stále pokračuje a v devadesátých letech vznikají u různých útvarů radiokluby, které i nadále rozvíjí tuto oblast.
Jak vás napadla samotná myšlenka obnovit v době moderních IT prostředků radioklub?
Nynější podnět obnovy spolupráce radioamatérů se spojovacím vojskem odstartoval na jaře 2023, kdy jsem na cvičení „Federated Cloud 2023“ odprezentoval tuto vizi. Již na cvičení byla ředitelem AKIS plk. gšt. Ing. Janem Jelínkem myšlenka podpořena a odsouhlasil její rozpracování. Následně v červenci 2023 vznikl spolek Radioklub Armády České republiky z.s., který si bere za cíl aktivní rozvoj spolupráce v oblastech působení spolku.
V jakých oblastech nyní působíte?
Radioklub Armády České republiky z.s. je sdružení osob, které ze svého přesvědčení chtějí aktivně rozvíjet efektivitu obranyschopnosti státu formou úzké a přímé spolupráce s Armádou České republiky. Působí ve třech oblastech, „amatérská radiokomunikační služba“, „bezpilotní pozemní a letecké systémy“ a „informační technologie a kybernetická bezpečnost“.
Cílem radioklubu je vytváření pomyslného rozhraní mezi komunitami, které jsou pro potřeby ozbrojených sil potencionálně zajímavé a spolupráce přinese zefektivnění obranyschopnosti státu. Jedná se například o popularizaci spojovacího vojska, kdy radioklub se svojí působností pohybuje v komunitě, která je složena z odborníků s osobním zájmem v dané problematice. Tato činnost je mimo jiné v souladu s kampaní „spojař nové generace“ kdy pomáhá s řešením personálního obsazení u spojovacího vojska. Dalším záměrem radioklubu je koncentrace odborných znalostí a podpory vzdělávání komunity spojařů v rámci AČR netradiční formou. Pomáháme konzultovat otázky v oblasti spojení, pořádáme vzdělávací workshopy, kdy uplatňujeme společné principy světa radioamatérů a spojovacího vojska.
Má váš klub i přesah do civilní sféry pro běžného občana?
Radioamatéři již se své podstaty, historie a legislativy, slouží jako možný komunikační systém v případě krizového řízení. Jejich schopnosti nabývají na významu v situacích, kdy jsou běžné komunikační systémy nedostupné. Jedná se zejména o živelné pohromy, kdy radioamatéři poskytují komunikaci v oblastech například zasaženými hurikány a zemětřeseními. Takovéto situace se nevyhýbají ani České republice, kdy v roce 1998 a 2002 vznikly mimořádné povodně. V zasažených oblastech poskytovali radioamatéři krizovou komunikaci ve spolupráci s Českým červeným křížem, místní správou a IZS.
Radioamatéři plní svoji roli jak v krizových situacích, tak i v oblasti obrany státu. Jejich potenciál na základě schopností a vybavení dokáže nabídnout jistou výhodu ozbrojeným silám. Cílem radioklubu je poskytovat součinnost při analýze těchto možností, konzultovat, ověřovat potenciál v praxi a participovat na efektivním vytvoření vzájemného systému. Takovýto princip spolupráce není ničím novým, ani ojedinělým. Vycházet lze například ze systému MARS (Military Auxiliari Radio System) v rámci United States Army. V našem prostředí zohledňujeme aktuální trendy a tuto myšlenku řešíme více komplexně. Výsledkem je spuštění projektu ARDOS (Army Radio Drone Operator Systém), který vytváří půdu pro zapojení nejenom radioamatérů, ale i operátorů dronů.
Kdo se může stát jeho členem?
Členem radioklubu se může stát každý občan České republiky, který se ztotožňuje s jeho posláním a cíli. Zajímá se o oblasti, ve kterých spolek působí, je ochoten se aktivně rozvíjet a společně s ostatními realizovat projekty. Je tedy určen pro vojáky z povolání, příslušníky aktivních záloh, osoby v rámci dobrovolného předurčení a civilisty. Poskytuje zajímavé projekty s přímou vazbou na Armádu České republiky. Mezi hlavní aktivity patří účast na radioamatérských soutěžích, prezentačních akcích v rámci spojařské komunity, vzdělávací workshopy a interní projekty v armádním prostředí. Princip činnosti radioklubu vychází z memoranda o spolupráci s Armádou České republiky , které poskytuje základ pro řízení společných projektů.
Více informací lze nalézt na internetových stránkách radioklub.army.cz a emailu radioklub@army.cz.
