Nadporučík Josef Sojka začínal s telefonem na kličku, dnes je náčelníkem skupiny KIS u průzkumníků
V leteckých kasárnách v Prostějově je pravidelně k vidění netradiční výjev. Branou poránu projíždí cyklista na časovkářském kole s aerodynamickou kapkovitou přilbou a zastavuje u štábu 102. průzkumného praporu. Nejedná se o zbloudilého závodníka Dukly. Do práce po 46kilometrové jízdě dorazil nadporučík Josef Sojka, náčelník skupiny S-6 a spojařský specialista. Člověk s mnohostrannými schopnostmi a zájmy. Nejenže se zabývá informačními a komunikačními technologiemi (ICT) v armádě, ale také se věnuje extrémním sportům. „Svou armádní kariéru jsem začal Lipníku v roce 2006, kam jsem šel po střední vojenské škole. Zde jsem si prošel všemi spojařskými místy a vyzkoušel si práci i s klapkovou ústřednou a starými telefony na kličku,“ vzpomíná na začátky nadporučík Sojka.
U lipnického 101. spojovacího praporu a později u Centra operačních a taktických systémů zažil postupně přechod na digitální systémy. „Byla to velká změna, za začátku jsem v podstatě jen zapojoval dráty, ale najednou jsme museli spravovat servery a nastavovat routery. Dostal jsem se na spoustu zajímavých kurzů a neustále jsem se učil něco nového,“ vzpomíná. Po 11 letech v Lipníku přišla další výzva – nabídka místa náčelníka skupiny KIS u 102. průzkumného praporu.
„Po letech, kdy jsem se věnoval převážně technické práci a stavěl jsem místa velení, byla práce náčelníka skupiny něco naprosto odlišného. K nasaditelným systémům přibyla starost o stacionární systémy, musel jsem řešit infrastrukturu v posádce, ŠIS, ISL, IMO (resortní informační systémy) a další. Mnohem víc než dřív to byla práce manažerská. Naštěstí je tu úžasná parta lidí, kteří se snaží dělat svou práci na 100 procent a opravdu se vyznají,“ zmiňuje nové výzvy, které jej čekaly u praporu. „Průzkumáci potřebují hlavně taktické rádiové spojení a to byla oblast, které jsem se do té doby téměř nevěnoval. Než jsem nastoupil do Prostějova, viděl jsem harris (radiostanice) jenom na kurzu. Teď je to pro mě naprostý základ a pro každé cvičení se snažíme vymyslet, jak spojení nejlépe poskládat. Skoro nikdy to není úplně stejné, jednou jedeme přes TACSAT jindy po krátkovlnných stanicích. Pro některá cvičení držíme až osm různých radiových provozů,“ poukazuje na specifické potřeby spojení průzkumníků.
Moderní armádní spojař musí mít základy IT a rozumět moderním technologiím
Jeho neustálé zdokonalování a odhodlání být tím správným moderním spojařem ho činí skvělým příkladem pro ostatní. Kampaň Spojař nové generace Armády České republiky, kterou nadporučík Sojka podporuje, se zaměřuje na modernizaci a digitalizaci armády. Cílem kampaně je využít nejnovější technologie a digitální prostředky k posílení efektivity a operačních schopností armády. Současně klade důraz na rozvoj síťového boje, kybernetické obrany a využívání umělé inteligence.
Nadporučík Sojka zdůrazňuje, že spojař nové generace musí mít základy IT a musí rozumět fungování moderních technologií. Už to není jen o přinesení radiostanice a navázání spojení v radiové síti. Dnešní spojení je více o datových přenosech, ale také o správě serverů a aplikací. Moderní spojař musí mít schopnost přemýšlet o komplexních spojovacích systémech, na rozdíl od civilního sektoru, kde je obvyklé specializovat se na konkrétní oblasti. Vojenští spojaři musí být schopni řešit různorodé situace a mít komplexní přehled o celém spektru armádou využívaných informačních a komunikačních technologií.
Spojař nové generace musí být schopen využívat moderní technologie při každodenním nasazení a být připraven reagovat na nové bezpečnostní výzvy digitálního světa. Musí mít zájem se neustále zdokonalovat a vzdělávat se v nově zaváděných technologiích a postupech. To platí i pro nadporučíka Sojku, který zdůrazňuje, že důležité je mít chuť a zájem věnovat se danému oboru. Sám vyzdvihuje perspektivu a možnosti, které tato kampaň přináší pro budoucí kariéru vojáků. Je to příležitost nejen rozvíjet se ve spojařském oboru, ale také stát se manažerem a přispět k modernizaci armády.
Nadporučík Sojka je ovšem známý i svými výkony ve sportovních disciplínách, které vyžadují nejen fyzickou zdatnost, ale také vytrvalost a odolnost. Před nedávnem uběhl v maskáčích, v balistické vestě, radiostanicí RF-13 a vlajkou praporu olomoucký půlmaraton v čase 2:10 hod. Přidal si tak 13 kg zátěž. Kromě toho absolvoval řadu ultramaratonů a triatlonů, jako například slavná Beskydská sedmička, závod přes hlavní hřeben Beskyd s délkou přes 90 km a převýšením 5000 metrů. Dlouhý triatlon, kde zdolal 3,8 kilometrů plavání, 180 km na kole a 42 kilometrů běhu. Je několikanásobným účastníkem Summer Survivalu. Jeho odhodlání a disciplína v tréninku jsou zárukou úspěchu v každém sportovním výkonu.
Není ale jen sportovcem. V mládí se věnoval skautingu a pořádal zde s kamarády kurzy tvůrčího psaní. Tento renesanční člověk neustále hledá nové výzvy a rozšiřuje si své obzory.
Zdroj: army.cz
