Historie vojenské konzervy
Za spojovací vojsko si vás dovolujeme přivítat v nové rubrice „Vojenské zajímavosti“, ve které budeme zveřejňovat desítky, možná i stovky zajímavých příběhů, vynálezů, jimiž armáda obohatila stravování, módu, kosmetiku, hygienu, zdravotnictví, ale také třeba společenské chápání barev. Doufáme, že tak vytvoříme neotřelý náhled jak na historii, tak i na „vojenské řemeslo“.
Nyní se ale již vraťme k obsahu nadpisu a pojďme si něco říci o tak běžné věci, jako jsou konzervy. Bez tohoto vynálezu si Češi posměšně neumí užít dovolenou, trempové svůj výlet do přírody a běžný občan své „strategické zásoby“. V konzervách se také nachází nepřeberné množství ikonických potravin jako např. znojemské okurky apod..
Historii tohoto vynálezu datujeme do napoleonského období, kdy tento známý vojevůdce přemýšlel, jak nasytit svoji armádu na dlouhých vojenských výpravách. Nabídl tedy dvanáct tisíc franků tomu, kdo vymyslí způsob, jak bezpečně a na dlouhou dobu uchovávat jídlo. Této nabídky se nejlépe zhostil pařížský lahůdkář a obchodník Nicolas Appert, který po dlouhých patnácti letech pokusů přišel na způsob uchovávání potravin v tzv. konzervách.
A jak vypadala první konzerva? Byla to skleněná láhev podobná na champagne, pouze s širším hrdlem, která byla také zazátkována korkem a pojištěna drátkem. Jak typicky francouzské. Za vynálezce konzervy v dnešní podobě však označujeme Angličana Petera Duranda, jenž v roce 1810 přišel s prototypem plechové konzervy, která se dala otvírat bajonetem. Výhodou oproti sklu byla tedy jasná nerozbitnost.
Dnes můžeme v obchodě vidět obojí varianty. Jak plechovou, tak skleněnou. Málo kdo však ví, že za tímto vynálezem stála genialita francouzského vojevůdce Napoleona Bonaparte.
