Armáda musí hledat cesty, jak mít do sedmi let 30.000 vojáků
Armáda musí hledat cesty, jak zajistit splnění cíle, kterým je mít do sedmi let 30.000 vojáků. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky jsou personální otázky dlouhodobě podceňovanou a zcela zásadní věcí. Chystá proto strategii dalšího postupu v personální oblasti. Řehka to řekl v rozhovoru s ČTK. Podle tiskového oddělení generálního štábu měla Česká republika na počátku letošního roku 27.197 vojáků, z toho přímo v armádě jich sloužilo 22.866. Výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou podle Řehky odrazovým můstkem a řada zemí v Severoatlantické alianci (NATO) chce investice do armády ještě navýšit.
"Lidi jsou to nejdůležitější a jsou největší problém, protože tanky si koupíte, ale lidi si jednoduše nekoupíte," poznamenal Řehka. Jejich nábor má zjednodušit nové virtuální náborové středisko, které armáda v současné době připravuje.
Podle Řehky není ale důležitý pouze nábor, ale i otázka udržení vojáků. Není podle něj možné investovat pouze do zbraní, ale i do zázemí pro personál. "Abychom měli moderní kasárna, moderní školící střediska, abychom měli moderní ubytovny," podotkl. Zdůraznil, že mladí lidé nebudou dlouhodobě pracovat v prostředí, které bude na úrovni 70. let minulého století. Zmínil i nutnost připravit se na nové generace. "Je to i o organizační kultuře uvnitř organizace, jak s lidmi jednáte. Musíme udělat všechno proto, aby chtěli být součástí týmu," uvedl.
Zmínil i snahu zmírnit některá "nesmyslná opatření", kvůli kterým nemohou lidé vstupovat do armády, jako například viditelná tetování. "Dnes už není doba, kdy tetování má jenom kriminálník, dnes je to mezi mladými lidmi normální," podotkl.
Jeho tým chystá rozsáhlou analýzu, proč vojáci z armády odchází, nebo naopak proč do vojska vstupují. Na jejím základě by měla vzniknout strategie se střednědobými i dlouhodobými opatřeními. "Je to sada věcí, od modernizace kasáren, přes organizační kulturu nebo nabídky vzdělávání, které je možné uplatnit i v civilu," řekl.
Pracovat se snaží i na krátkodobých opatřeních. "Abychom zbrzdili průšvih, do kterého se řítíme se zhoršenou ekonomickou situací," uvedl. Problém se podle něj týká nižších hodnostních sborů, ve kterých se vojáci dostávají kvůli vysokým nákladům na dojíždění nebo ubytování do nouze. Poznamenal, že někdy je pro vojáka finančně výhodnější "jít přes ulici pracovat na pokladnu do Kauflandu", než sloužit na nižších pozicích v armádě a platit například daleké dojíždění. Snaží se jim proto nabídnout slevy na ubytovnách, dočkali se také valorizace platů nebo zvýšení jízdného.
Na letošní rok si ministerstvo obrany stanovilo jako rekrutační cíl přijetí 2200 osob, z toho 500 by měli představovat studenti Univerzity obrany. Reálný nárůst počtu vojáků je ale každý rok nižší kvůli odchodům vojáků do civilu. Loni se počet vojáků zvýšil o 269. Pro dosažení vytyčeného cíle by každoročně armáda potřebovala po započtení odchodů zvýšit své stavy o 1000 vojáků.
Řehka poznamenal, že dvouprocentní výdaje jsou v rámci NATO brány za absolutní minimum. Na potřebu přehodnotit a navýšit dvouprocentní závazek minulý týden na jednání Vojenského výboru NATO, kterého se Řehka zúčastnil, upozornil i zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.
Řehka poukázal na to, že obrana byla dlouhodobě podfinancována a podceňována a náprava nepůjde snadno. "Jestli jsme neplnili posledních několik let dvě procenta, tak myslet si, že teď na ně najedeme a všechno bude v pořádku, tak nebude, nějakou dobu to potrvá,“ poznamenal. Poukázal na obrovský vnitřní dluh, který není pouze v zastaralé výzbroji, ale i třeba v chybějících zásobách nebo v zanedbaných nemovitostech. "Pokud bychom měli dát do pořádku všechno, co je v nepořádku, tak na to dvě procenta nestačí," poznamenal.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce přijmout novou legislativu, která dvouprocentní výdaje uzákoní. Umožní také snazší financování významných modernizačních projektů. Pokud s návrhem budou souhlasit Parlament a prezident, příští rok by se rozpočet ministerstva obrany měl skokově zvýšit asi o 40 miliard korun. Řehka je přesvědčen o tom, že peníze je možné na obranu smysluplně vynaložit. "Protože potřeby jsou reálně vyšší. Projekty už máme nachystané,“ podotkl. Podle přes deset let starých odhadů byl tehdejší vnitřní dluh armády asi 100 miliard korun, od té doby kvůli snižování výdajů v době hospodářské krize ještě výrazně narostl.
Jako důkaz schopnosti armády využít přidělené peníze označil Řehka hospodaření ministerstva obrany a armády v loňském roce. Resort nevyužil z 92,7 miliardy korun asi 1,9 miliardy, což je oproti minulosti výrazné zlepšení. Zároveň náčelník generálního štábu poukázal na složitost akvizičního procesu. "Je to jakoby se vás někdo zeptal, když si berete hypotéku na dům, jaké kachličky budete mít v koupelně za tři roky a kolik přesně budou stát," podotkl. Například nákup transportéru, který umožní převést více lidí, může znamenat změnu organizační struktury jednotky a potřebu vyššího náboru, dostavby kasáren nebo přebudování dílen.
Ministerstvo obrany letos hospodaří se 111,8 miliardy korun. Část peněz jde na náklady civilní části resortu, na Vojenské zpravodajství nebo na Vojenskou policii. Z částky, kterou dostane armáda, je asi polovina určena na tzv. mandatorní výdaje stanovené zákonem, zbytek je rozdělený na nové nákupy a na provozní výdaje.
Zdroj: České noviny
